Návštěva knihovny...



Dneska jsem si tak radostně šla pro Obuvníkovu ženu. Vůbec nemám skluz:D. Momentálně čtu Muž jménem Ove, ve čtvrtek si kupuju Marťana a ještě musím přečíst Roštěnku a paní knihovnice mi napsala, že má pro mě tu Nejtemnější hodinu..:D..Tak teď nevím, co dřív.

Mimochodem, dost mě zaujaly novinky: Skleněné děti a Já nejsem neviditelná.


Otec Laureth Peakové ji naučil sledovat opakující se události, vzory a čísla - což je něco, pro co má jeho dcera mimořádné nadání.

Její tajemství? Je slepá.

Pak se ovšem její táta ztratí, Laureth popadne svého sedmiletého brášku a vydá se vstříc záhadě, která je dovede až do New Yorku. V tomhle velkoměstě je její dovednost vysledovat šokující a občas nebezpečné spojitosti dovede do světa plného temnoty. Dokáže zachránit svého tátu i sebe?

Já nejsem neviditelná je spletitá skládačka o tom, že nic se neděje jen tak pro nic za nic a náhoda neexistuje. Třináctý román Marcuse Sedgwicka, který nedáte z ruky až do poslední stránky.



Billie má velký problém. Maminka se rozhodla, že se spolu odstěhují do domku v jejím rodném městečku u moře, a nedá si to vymluvit. Billie se ale tenhle nápad vůbec nelíbí, přestože dům je krásný. V novém obydlí se totiž pořád dějí tajuplné, strašidelné věci. Jako by si někdo nepřál, aby se do domu nastěhovaly, a dělal všechno pro to, aby z něho Billie s maminkou vyhnal. Proč by jí jinak kdosi shazoval knihy z poličky? A proč se lustr v přízemí čas od času bezdůvodně rozhoupe? Billie se ale jen tak nedá a spolu s kamarádem Aladinem začne zkoumat temnou minulost domu. A čím víc se toho dozvídá, tím jasnější jí je, že musí s maminkou pryč. A hned! Než bude pozdě...

Žádné komentáře:

Okomentovat