Adrisbooks: Četba prvního komiksu a těch dalších

Chtěla bych vám dnes předstvavit svůj první komiks, který jsem četla a ty, které následovaly. Samozřejmě nepočítám komiksy mimoděk čtené v novinách apod., ale první cíleně vybranou komiksovou knihu. A tou byla skvělá Nezadaná od nakladatelství Motto.

Ojedinělý, sarkastický a opravdu vtipný komiks pro ženy, který připomíná slasti a strasti života bez partnera. Single nebo v zadaná...ať žijete jakkoliv po přečtení tohoto komiksu budete vše brát tak nějak optimisticky a s úsměvem. Protože to co nám nejvíce sluší je smích a toho je v knize dostatek.

Opravdu ojedinělý zážitek, který pobaví každou holku, ať už zadanou nebo nezadanou. Trapné situace, do kterých se hlavní hrdinka dostává jsou velice realistické a možná se v nich i někteří najdou. Tento kanadský komiks jsem si velice užila, také chválím sympatické ilustrace Magalie Foutrier.

vlevo ilustrátorka Magalie Foutrier, vpravo autorka India Desjardins

...

Další komiksovou knihou, ke které jsem se časem dostala, byl mega vtipný britský komiks Simonovův kocour z nakladatelství Paseka. Ten se velice rychle stal populárním a již má téměř čtyři miliony odběratelů na youtube.

Stripy Simona Tofielda se staly v nejrůznějších médiích od internetu po deníky takřka kultovními. Krátké animované skeče jsou velmi populární i na YouTube. Simonův líný a zlomyslný kocour v nich dělá svému majiteli nejrůznější naschvály, stejně jako dalším zvířátkům, která žijí u nich na zahradě a v okolí domku. Občas je za to po zásluze potrestán, většinou ale vychází ze svých kočkovin jako vítěz.

Autor a zároveň i ilustrátor Simonova kocoura Simon Tofield

...

V neposlední řadě chci jmenovat dva komiksy, ke kterým jsem se dostala teprve nedávno. Jedná se o finský komiks Sojčák a britskou Hildu.

Jak Disney potkal Kafku. I tak se dá definovat skvělý finský komiks, který se dostal do nejužší nominace Eisnerovy ceny ta rok 2015. Sojčák žije sám se svou matkou ve velkém honosném domě v naprosté izolaci. Nikdy jej neopustil, a dokud k tomu má jeho matka co říci, rozhodně to tak zůstane. Krásná výpravná kresba vás okouzlí, melancholický i zlověstný příběh uhrane. O této moderní pohádce pro dospělé budete přemýšlet ještě dlouho po jejím dočtení.

Tento komiks, od nakladatelství Paseka, jsem četla na doporučení mnoha z vás, především Lucky z Martinusu. Opravdu zanechá silný dojem, nezačíná a ani nekončí vesele a oplývá skvělými ilustracemi, avšak na můj vkus je celkem dost jednoduchá a krátká. Možná ale v tom tkví její kouzlo, v jednoduchosti svého poselství.

vlevo ilustrátor Lauri Ahonen, vpravo autor Jaako Ahonen

...

Modrovlasá holčička Hilda žije se svou maminkou na samotě v domku na úpatí magické hornaté krajiny. Protože je chytrá a zvídavá, dokáže vnímat to, co ostatní nevidí nebo vidět nechtějí – trolly, obry, trpaslíky… Na svých výpravách se malá rozumbrada naštěstí může spolehnout na věrného parťáka Větvíka připomínajícího kombinaci lišky, psa a srnky nebo na nemluvného dřevěného muže Poleňáka. Vítejte ve světě severské mytologie, drobných dětských strachů i velkých vítězství, světě, který nás láká, abychom se v něm zas a znovu zabydlovali a vraceli se do dob, kdy se největší dobrodružství mohlo odehrát během stanování v dešti.

Britskou Hildu vydalo nakladatelství Paseka poměrně nedávno a v čechách si ji všichni zamilovali. Proč? Protože je zkrátka podivná i milá. Můžeme ji brát jako knihu pro děti, ale i jako knihu pro milovníky fantasy. Hilda v sobě ukrývá dva různé příběhy: Hilda a troll a Hilda a půlnoční obr, které se nesou v duchu zvláštní, dětské fantasy.