Falešný polibek

Bylo nebylo, kdysi dávno, mé dítě, žila princezna stejně malá jako ty. Vládla celému světu. Když rozkázala, i světlo ji poslechlo. Slunce, měsíc i hvězdy poklekaly a vstávaly podle toho, jak ukázala. Bylo nebylo… Ty časy jsou pryč. Teď mám v náručí jen tuhle zlatookou dívenku. Na tom záleží. Konec cesty. Příslib. Naděje. Pojď, dítě. Je čas jít. Než přijdou mrchožrouti. Věci, které vytrvají. Věci, které zůstávají. Věci, o kterých se s ní neodvažuji mluvit. Po cestě ti povím víc. O Předtím. Bylo nebylo, kdysi dávno…

Království Morrigan je ponořeno v tradicích a příbězích o dávném světě, ale některé tradice princezna Lia nemůže překousnout. Například sňatek s někým, koho nikdy nepotkala. To vše pouze kvůli zajištění politického
spojenectví.
Lia má všeho po krk a je připravena začít nový život. V den své svatby utíká do na míle vzdálené vesnice, kde se usazuje mezi obyčejnými lidmi a především dvěma záhadnými a přitažlivými muži – jedním princem,
kterého si měla vzít, a jedním vrahem, který má za úkol ji zabít. Obklopena tajemstvími a lžemi musí Lia odhalit nebezpečné skutečnosti, které otřesou celým jejím životem, zatímco se pomalu začíná zamilovávat do jednoho z dvou cizinců.

Arabella, princezna Morrighantská, je svou pozicí prvorozené dcery donucena sňatkem smířit své a sousedské království Dalbreck. Arabella však nehodlá být jen pouhým nástrojem, pěšákem v otcově armádě, a v den svatby utíká ze země spolu se svou služebnou Pauline. Ta princeznu zavede do svého rodného města Terravin, kde na první pohled všichni žijí obyčejně a svobodně. Pauline se s prosbou o pomoc obrací na svou dávnou známou, jež provozuje hostinec s ubytováním. Ta ochotně přijme nejenom Arabellino tajemství, ale i dvě pracovní síly do svého podniku. A tak se z princezny stane děvečka. 
Dny plynou a Arabella si zvyká na nový život, nuznější, avšak svobodnější, než byl v paláci. Jediné, co jí v životě chybí je pravá láska, jelikož té se jí v životě moc nedostávalo. Tiše a nenápadně, krok za krokem, den za dnem, proplouvá anonymním životem po boku svých nových přítelkyň...

Ležela jsem nahá tváří dolů na kamenném stole a upírala oči na podlahu pod sebou, zatímco mi cizí lidé přejížděli tupými noži po zádech. Zůstávala jsem naprosto nehybná, i když jsem věděla, že nože přejíždějící po mé pokožce svírají opatrné ruce. Ti lidé věděli, že na jejich obratnosti závisí jejich životy. Dokonalá nehybnost mi pomáhala skrýt pokoření z nahoty, zatímco se mě dotýkaly neznámé ruce. Pauline mě vzala za paži a pomohla mi vstát. Pak mě odvedla k velkému zrcadlu a podala mi stříbrné ruční zrcátko, abych se také mohla podívat na výsledek. Odhrnula jsem si dlouhé vlasy a nechala prostěradlo klesnout tak, aby odhalilo moje bedra.Ostatní mlčky čekali na mou reakci. Odolala jsem pokušení prudce se nadechnout. Nechtěla jsem matce dopřát to zadostiučinění, ale musela jsem uznat, že moje svatební kavah byla působivá. Hrdlo se mi stáhlo, oči mě štípaly. Byla to kavah, jakou bych si mohla zamilovat… mohla bych být hrdá na to, že ji nosím. Představila jsem si prince, až zazní všechny sliby a až bude spuštěn svatební plášť, jak zalapá po dechu úžasem. Ta chlípná ropucha.

Avšak král, Arabellin otec si tuto potupu nenechá jen tak líbit. Vysílá po ní pátrat pluky vojáků. A není jediný, kdo je naštvaný. Prince Dalbrecku pohání vztek, ale i zvědavost. Jaká to dívenka si dovolila odmítnout jeho? Budoucího krále?! Už léta se cvičil v umění stopování lidí. A rozhodne se svůj um vyzkoušet.
A mezitím Král banditů v zemi jménem Venda, jež oplývá vrahy, zloději, a jinými vyvrheli a zatracenci, posílá svého nejlepšího vraha, jež má ukončit princeznin život - a to neprodleně. Smír mezi Morrighanem a Dalbreckem nesmí v žádném případě nastat!

Falešný polibek se tváří jako směs romantiky a fantasy, což přesně splňuje. V prvním díle si však užijeme přece jen více té romantiky, jelikož hlavní hrdinka svůj dar teprve objevuje. První třetina knihy je opravdu velmi čtivá a velmi jednoduchá. Skoro okamžitě se vytvořil milostný trojúhelník, a kniha mi silně připomínala rysy Selekce. Říkala jsem si, aha, teď si hrdinka jednoho vybere a uteče s ním do luk a hájů, a pohádky je konec. Ale kdeže. Najednou, z ničeho nic se příběh úplně obrátil. Zlo v dobro, dobro v zlo. Byla jsem okamžitě šíleně zmatená a potřebovala jsem si všechno přečíst znovu v novém světle! To jsem tedy opravdu nečekala. Po této části vše nabere rychlý a akční spád. Budete zuřit, budete proklínat a možná se i zamýšlet - jakto, že jsem tu osobu neprokoukl hned?
Co se tedy magie týče, v knize se praví, že každá Prvorozená dcera by měla mít jakýsi dar. Ale u hlavní hrdinky se neprojevuje žádný. Sama tvrdí, že žádný nemá. Slýchá však varující šepotání, které určuje její osud. Vítr? Duchové?...Možná.

Falešný polibek se mi moc líbil. Je to kniha, kterou máte hned přečtenou, která má velký potenciál, a navíc vás nebude nikde nudit. Líbily se mi texty Gaudrelin, jimiž je kniha proložená - zpočátku nemají pro čtenáře valný význam, ale na konci jsem začínala dospívat k jakémusi výsledku a zjištění. Ano, máme tu milostný trojuhelník. Ano, máme tu vyvolenou, jež má zachránit svět. Ale kdo by si to stejně po tisící rád nevychutnal?

Děkuji Cooboo za recenzní eknihu.