Je to tu! Pečlivě jsem čatla a čatla a znovu četla vaše výtvory (a prohlížela fotečku), až jsem nakonec vybrala vítězku! A tou je...
Nikola Stračánková
A zde si můžete i vy přečíst její povídku:
Nepovedená
hypnóza ve škole
„Ta dnešní přednáška byla nekonečná!“
podotkla Laura, když procházela dveřmi do studovny. Následovali ji její dva
kamarádi Tadeáš a Vincent. „Jo a to nás ještě čeká večer jedna.“ prohlásil
Vincent. Chtěli si sednout jako obvykle do zadní části studovny. Laura, Vincent
i Tadeáš ji z obliby říkali skleník, protože skleněná stěna a dveře dělili
studovnu na dvě části. Všichni tři chodili do studovny velmi často, hlavně
v pauzách mezi přednáškami. Bylo to jejich oblíbené místo. Pokaždé se
zavřeli do skleníku, a buď se spolu učili, koukali na zábavná videa na
internetu nebo povídali. Vincent otevřel skleněné dveře, nakoukl dovnitř a hned
je i zavřel: „Někdo tam je lidi, musíme si sednout ke stolu tady.“ Sedli si
tedy ke stolu uprostřed místnosti.
Jakmile si odložili batohy a sedli
ke stolu, vstoupila do místnosti krásná dívka. Vysoká, hnědovlasá dívka
s hnědýma očima. Na sobě měla černou sukni těsně nad kolena a bílou krajkovou
halenku. „To je ale kočka!“ podotkl Vincent a všichni se na ni podívali. Slečna
si sedla k jednomu z počítačů. „Hej tak tu bych i někam pozval.“ řekl
Tadeáš. „Brzdi, ta je moje!“ skočil mu do řeči Vincent. „Tu stejně nesbalíš,
Vincente, nevíš jak na to.“ „Ale vím, náhodou. Četl jsem o tom knihu!“ „Jo
myslíš knihu Jak balit holky pomocí hypnózy?“ Tadeáš se začal smát. „Náhodou je
plná dobrých rad a typů. Takhle jsem sbalil Andreu.“ „Pomocí hypnózy?“ Ptala se
Laura. „Ano.“ „Zhypnotizoval si ji, aby šla s tebou na rande?“ „Jistě, stačil použít ten starý známý trik:
Něco ti spadlo do oka zlato. Upřel jsem na ni svůj pohled,“ Vincent skoro až
vyděšeně vykulil oči a skrz úsměv jemně vyplazoval jazyk, “ a šup šla semnou na
rande“ chlubil se Vincent. „Počkej, chceš mi říct, že Andrea šla s tebou
na rande a byla normální?“ řekl Tadeáš. „Ne vážně, šli jsme si sednout do
kavárny a během pár minut odešla na záchod, kde prolézala ven oknem.“ „To se
dost divím.“ podotkla sarkasticky Laura. „Určitě to nebylo tím, že by o mě
nestála. Večer mi volala, že by si to ráda zopakovala, ale že se bohužel
stěhuje na Pluto nebo kam.“ „Ty nejsi dobrý svůdník co?“ zeptal se Tadeáš a
zadržoval smích z historky, kterou právě slyšel. „Že ne?“ Vincent vstal,
obešel stůl: „Tak koukejte!“ a kráčel rovnou k hnědovlasé slečně. Vincent přistoupil k slečně a
odkašlal si: „Promiňte, slečno, nezašla byste semnou třeba někdy na kafe?“
Dívka se na něj otočí. Pohlédne na Vincentův obličej, který vypadá po
nepovedené plastice. Mírně sklopené oči, šibalský usměv a mírně vypláznutý
jazyk. Dívka vyděšeně odpoví: „Prosím?“ „Nedáte si žížalu?“ „To je jako co?“
Vincent cítí, jak mu červenají líčka: „Co je co?“ „No ta žížala?“ „A co je
sní?“ To už Vincent slyšel, jak se jeho kamarádi vzadu u stolu smějí. Otočil se
a viděl, jak se Laura drží za břicho a zadržuje svůj typický záchvat smíchu.
Tadeáš zaklání se smíchem hlavu. Odešel od slečny celý zahanbený a rudý v
obličeji. Sedl a povídá: „Nechápu, že to nezabralo, mám to z knihy 1000
plus 1 vtipná propovídka. Mělo to zaručeně fungovat!“ „Hele nemůžeš balit holku
pomocí fíglů a hypnózy.“ řekla Laura. „Ty bys nesbalil ani mrtvýho koně bez
mozku, kámo!“ řekl Tadeáš a s Laurou se začali opět smát: „Pojďte se někde
najíst, docela mi vyhládlo.“ Pronesla Laura a všichni se začali zvedat. U dveří
Vincenta zastavil Dominik. Seděl vedle oné pěkné slečny a všechno slyšel.
Dominik vypadal jinak, než obvykle pomyslel si Vincent. Měl nepřítomný pohled a
vypadal, jako by byl v transu. Vincent si už myslel, že se mu chce vysmát,
ale najednou mu strčil papírek do ruky, poté se otočil a šel si opět sednout.
Směrem ke stolu se ještě otočil k Vincentovi a zamával mu. Venku Laura a
Tadeáš vyzvídali co je na onom papírku co jejich kamarád dostal. „Počkejte!“
křičel na ně Vincent a rozbaloval papírek, který právě dostal. Byl stále v šoku,
že si ho Dominik vůbec všiml. Mezi Vincentem a Dominikem byla určitá
afektovanost, nepadli si příliš do oka. „No do prdele!“ „Co tam je?“ Vincent
natočil papírek ke svým přátelům, na kterém stálo: Rád si s tebou dám
žížalu, budu tě čekat dneska večer na louce na konci města. „ Vidíš, tak přece
jenom ta tvá hypnóza fungovala!“ vykřikla smíchem Laura.
Všechny výtvory ze soutěže
Všem zúčastněným děkuji za jejich úžasné výtvory!
Žádné komentáře:
Okomentovat