31 října, 2015

Dušičkové čtení



V pondělí oslavíme Památku všech zesnulých, ale já vám už teď představím pár strašidelných knih. Nezapomeňte, že nastává citlivé období, kdy je náš svět otevřen tomu druhému.

Strašidelná četba



V roce 1918 si v kalifornském San Diegu vybírají svou daň smrtící chřipka a první světová válka. Šestnáctiletá Mary Shelley Blacková, pojmenovaná po slavné autorce románu o Frankensteinovi, dívka s přírodovědným nadáním, která se ocitla bez rodičů, odjíždí ke své tetě z Portlandu v Oregonu do San Diega.
Zděšeně sleduje, jak se zde zoufalí pozůstalí hrnou na seance a k fotografům duchů, kde hledají útěchu. Jedním z takových fotografů je i bratr jejího milého Stephena Emberse Julius, jehož Mary Shelley považuje za podvodníka.
Po Stephenově smrti na válečné frontě ve Francii se Mary Shelley vystaví v bouři bleskům, je zasažena a nakrátko umírá. Když se vrátí mezi živé, má zvláštní schopnost – cítit chuť emocí. Stephenův duch se k ní v noci vrací a prosí ji o pomoc – nemůže odpočívat v pokoji, protože ho mučí tajemní obrovští černí ptáci.
Uvěří Mary Shelley v existenci duchů? A podaří se jí odhalit důvod Stephenova utrpení a pomoci mu?

RECENZE



Začíná letecká bitva o Velkou Británii. Je léto roku 1940, Evropa se propadá do válečného běsnění a většina Britů upírá zraky k obloze nad Anglií. Evie Lucasová však má oči jen pro skvělého mladého pilota Tonyho. Čeká ji oslnivá kariéra umělkyně, ale ona ztrácí čas tím, že donekonečna kreslí Tonyho portréty. Chce totiž, aby na něj jeho rodiče měli nějakou památku, kdyby se mu ve válce přihodilo neštěstí…
O sedmdesát let později se čerstvě ovdovělá kunsthistorička Lucy snaží posbírat střípky vlastního života a vzkřísit ho z trosek. K tomu potřebuje odhalit tajemství obestírající jeden obraz právě od slavné malířky Evelyn Lucasové. Bezděky tak probudí dávno zasutou historii, o níž se záměrně mlčí, a přivolá na sebe zlobu těch, kdo neměli a nemají zájem na tom, aby nevyřčená pravda vyplula na povrch. Ve svém již třináctém románu autorka opět střídá dvě časové roviny (ta válečná je částečně inspirována zážitky jejího otce) a jako vždy překvapí čtenáře nečekaným rozuzlením milostného příběhu.

RECENZE



Mezi minulostí a současností se mohou odehrávat (h)různé příběhy. Kniha plná obrazů, které jste možná již spatřili ve svých nočních můrách.

Dan Crawford tráví léto v přípravce pro nadané studenty v New Hampshire College. Starý dům, bývalý ústav pro nepříčetné a nesvéprávné zločince, skrývá mnohá tajemství. Dan se svými přáteli Abby a Jordanem prozkoumávají temná zákoutí pochmurného domu, postupně je přepadají noční můry a dohánějí nevysvětlitelné události, mysteriózní zprávy a fotografie.

Brzy zjišťují, že ne náhodou všichni tři tráví prázdniny právě na tomto místě. Ústav totiž v sobě ukrývá klíč k velmi temné minulosti, která přátele spojuje. A jistá tajemství se derou na povrch.

Jakmile tam vstoupíš, ven už nikdy nevyjdeš…
Kniha je plná obrazů, které jste možná již spatřili ve svých nočních můrách.



Praskající oheň v krbu, plíživé kroky křupající ve sněhu a doslova mrazivé tušení hrůzy. Ano, opět jsou tu tolik oblíbené Příšerné příběhy britského autora Chrise Priestleyho, kterého při návštěvě Prahy u příležitosti vydání českých překladů jeho knih město natolik nadchlo, že uvažuje umístit sem děj některého ze svých dalších děl. V sedmi příbězích prodchnutých tajuplnou, strašidelnou atmosférou čeká na čtenáře spousta geniálně nečekaných zvratů a samozřejmě nezbytné, hrůzu nahánějící poučení, že není radno porušovat pravidla ani psané či nepsané zákony a že zlé, zlomyslné chování je po zásluze potrestáno.









Den poté, co se nastěhovali do nového domu, se Koralina vydala na průzkum... V novém bytě Koralininých rodičů je dvacet jedna oken a čtrnáct dveří. Třináct z nich se dá otevírat a zavírat. Čtrnácté jsou zamčené a za nimi je jen cihlová zeď – až do chvíle, kdy je Koralina jednoho dne otevře a najde za nimi průchod do jiného bytu v jiném domě, který se tomu jejich podobá jako vejce vejci. Až na to, že je jiný: psi tady nejí nic jiného, než čokoládu, kočky umí mluvit a místo pravých ji tam přivítají jiní rodiče. Její jiná matka je navlas podobná té skutečné – až na to, že má pavoučí prsty a oči jako černé knoflíky – vaří jí samé dobroty, je na ni něžná a přemlouvá jí, aby u ní zůstala. Koralině se však stýská po pravých rodičích a chce se k nim vrátit – a tehdy se krásný sen změní ve skutečnou noční můru.






Ralph Sarchie pracuje jako policista v 46. newyorském okrsku v jižním Bronxu. Kromě toho se ale zabývá i tajemnem, jak tomu sám říká. Vyšetřuje případy démonické posedlosti a asistuje při exorcismu, při vymítání nejhoršího – a nejnebezpečnějšího – nepřítele lidstva.
V této knize zobrazuje neuvěřitelné skutečné zločiny a případy nelidského zla, které nebyly nikdy vyřešeny, objasněny ani pochopeny. Vyškolen v rituálech exorcismu a jako očitý svědek mnoha případů démonické posedlosti líčí své zkušenosti s dosud nevysvětlitelnými jevy, které na stíny přicházející z temnot vrhají nové světlo.
Seznamuje čtenáře s hierarchií pekla na zemi a odkrývá odporné rituály kněze Pala Mayombeho. Vypráví strašidelné historky ze života: příběh mladé dívky, jejíž nevinnost je pošpiněna inkubem; o domě napadeném zlomyslným duchem nevěsty zavražděné v 19. století; o smrtelném hříchu; o zloději duší; o bloudění ztracených duší; o nešťastném muži, který se měnil ve vlkodlaka; popisuje temné stránky soužití se sousedy věnujícími se satanismu a jiné.
Všechna tato odhalení jsou znepokojujícím spojením mezi „tradičním“ zločinem a mrazivými hrůzami nadpřirozeného světa.


Rodina Creedových se usadí ve starém domě v půvabném prostředí venkova státu Maine. Otec lékař, krásná žena, rozkošné děti. Zdálo by se, že nic nemůže překazit jejich štěstí....Avšak objevuje se Cosi, co mrazí krev v žilách, Cosi strašnějšího než sama smrt. Cosi nesrovnatelně příšernějšího a silnějšího...













 Tak co? Inspirovala jsem vás? :)

4 komentáře:

  1. Koralinu bych si chtěla jednou také přečíst! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ve stínu černých ptáků bych si chtěla pořídit. Řbitov zviřátek jsem četla a vyloženě jsme si s Kingem nesedli, alespoň ne s touto knihou.

    OdpovědětVymazat
  3. Rozhodně mě láká Ve stínu černých ptáků, i když ji mám doma celkem dlouho :D Nejtemnější hodinu bych si ráda přečetla, protože na ni neustále pěje ódy Rodaw :)

    OdpovědětVymazat
  4. Je to pár dní, co jsem si Asylum koupila, tak snad mě mile překvapí. Ve stínu černých ptáku mi už delší dobu leží v knihovně a ne a ne se odhodlat ji vzít do ruky a začít číst.
    A co se týká Řbitovu zvířatek, tuhle knihu si budu od kamarádky půjčovat, tak snad též nezklame! :) Rozhodně uvidíme!

    OdpovědětVymazat