Tři přání

Pověstná trojčata a jejich lumpárny.
Jedna zrzka a dvě blondýnky, které to uměly roztočit ve velkém stylu. 

Dnes už jsou však dospělé. Legrace skončila a začal život.
Pro některé bohužel nachystal až tragikomický zvrat.

Říká se „do třetice všeho dobrého a zlého“ a pro Kettleovy sestry to platí trojnásob – jsou totiž trojčata. Rozumná Lyn se pokouší ustát roli vzorné matky, starostlivé manželky a úspěšné podnikatelky, aniž by přitom přišla o rozum. Její zdánlivě méně úspěšná sestra Cat, pracující v oddělení marketingu, se snaží nepřijít o vysněné dítě a o manžela, jakého jí každá závidí, a „chudák“ Gemma ani nemá co ztratit, střídá příležitostné práce, bydlení i muže. Ale je tomu opravdu tak, jak se na pohled zdá? Co když je ve skutečnosti všechno trochu, anebo možná dokonce úplně jinak?

V Třech přáních se stejně jako v předchozích autorčiných knihách setkáváme se třemi postavami, jejichž vyprávění se střídá, a zároveň tak dokresluje minulost i přítomnost. Každá z děvčat Kettleových je jiná a potýká se s jinými druhy problémů.

Ač je Lyn nejzodpovědnější sestrou ze všech tří, potýká se ve svém šťastném manželství s osobními problémy. Doléhá na ni její vlastní perfekcionismus, a neuvědomuje si, kam až stres dokáže vygradovat, když si zaměstnaná maminka nedá dobrý pozor. A hlavně oddech.

I Lynina sestra, dvojče, Cat, je již vdanou paní. Avšak zde už zřejmě štěstí vyprchalo. Život se jí obrátí vzhůru nohama po manželově bezprostředním přiznání. Několikaleté partnerství, budování domova, snahy o dítě... To vše je zatraceno jedinou větou.

Bezstarostná a nevázaná Gemma střídá jednoho muže za druhým, a nedělá si hlavu ani se svými existenčními problémy. Žije jako tulačka, občas se zapomene v denním snění, a okolí ji má za velké trdlo a neschopu. Gemma však všechny velmi překvapí nejen svou skrytou bystrostí, ale i svou temnou minulostí, kterou pečlivě skrývá před okolím.

Komunikace. To je klíčem nejen k poznání, ale i pomoci a smíření. Autorka v knize rozpracovala pár pěkných myšlenek, a myslím, že kniha by se mohla líbit ženám ve středním věku, které si třebas nejsou tak úplně jisté svou vlastní životní dráhou.

Já ve Třech přáních vidím vzorec ze Sedmilhářek, vnímám knihu jako jejich slabší odvar. Nepohltila mě, trošku místy nudila. Určitě to není Lianino nejsilnější dílo, napětí se z tohoto románu v podstatě vytratilo. Přesto jako pohodový román pro správného čtenáře, proč ne.