Čáry života

Předurčeni osudem. To jsou vyvolení, jejichž životy jsou předem nalinkovány, a uhnout z jejich vytyčené trasy nelze.
Cyra a Akos jsou těmi vyvolenými, a zároveň i nepřáteli. Musí si ovšem pomáhat, aby dosáhli svých cílů. Jejich světy se brzy střetnou v očekávané válce, a oni budou postaveni před těžké životní volby.
Vyhraje nakonec zištná povaha, nebo hlas srdce?

Ve světě, kde vládne násilí a právo silnějšího, kde mnozí trpí, má každý člověk zvláštní dar. Akos a Cyra jsou pro ten svůj zneužíváni. Cyra má dar bolesti a síly a její bratr, tyran vládnoucí celému válečnickému národu, její sílu používá k tyranizování nepřátel. Akos pochází z mírumilovného národa a pro rodinu by obětoval i vlastní život. Dokáže si Cyra s Akosem navzájem pomoci, nebo přinese jeden druhému zkázu?

Ocitáme se ve Vesmíru, na jiných planetách osídlených lidmi se zváštním schopnostmi. Tyto schopnosti jim předává proud, jež napájí všechny planety svou energií. U každého jedince se dar prudu projevuje jinak - někdo necítí bolest, jiný se zázračně rychle hojí. Dary proudu jsou mnohdy zvláštní a nepředvídatelné. Nelze se jich však zbavit a každý se s nimi musí naučit žít.

Hlavní hrdinka Cyra má dar bolesti - pokud se někoho dotkne byť jen kouskem kůže na svém těle, dotyčný okamžitě prožívá nesmírnou bolest. Cyřiné schopnosti hojně využívá její bratr Ryzek, vladař národa Šotetů. Cyra je jeho mučícím nástrojem, jeho katem. Pyšní se jí jako zbraní, kterou bez váhání použije na jakéhokoli odpůrce, ale i na své poddané, pokud nedělají, co se po nich vyžaduje. Nikdo si ovšem plně neuvědomuje, že Cyra musí s touto bolestí žít - bolest je v ní a ona ji prožívá každou minutu svého života a není na ni žádný lék. Její duše trpí každým mučením, každým zabitím dalšího člověka.
Brzy se ale najde pomoc. Akos, nedobrovolný voják Šotetu má vzácný dar, jež Cyře může pomoci. Musí však spolu trávit hodně času, a i když se navzájem nemají zrovna v lásce - koneckonců, jejich národy jsou největšími nepřáteli - pomalu, ale jistě k sobě nachází cestu, a stávají se přáteli. Hrozí jim však velké nebezpečí - Ryzek využívá Cyru čím dál více a ona trpí. Akos jí však nemůže pomoci, aby neutrpěl vlastní ztráty. Dokáží si navzájem pomoci tak, aby nepřišli o více, než by snesli?
Někde daleko, neznámo kde, brojí proti vladaři Šotetu tajný spolek odbojářů.

Šotetové byli kmen, a všeobecně se o nich vědělo, že jsou divocí a krutí. Na pažích si dělali čáry života - zářez do masa za každého, koho zabili.

(upraveno)

Celý příběh se odehrává na různých planetách ve Vesmíru, kde lidé využívají vesmírných lodí a kluzáků k pohybu, a klimata jsou zde také různá - jedna planeta je jako věčná zima, druhou tvoří především voda, třetí připomíná Saharu, a tak dále.
Lidé žijící na těchto planetách ovšem nejsou obyčejní - krom toho, že všichni oplývají darem proudu, některým z nich byl orákulem, člověkem, jež je požehnán jasnozřivostí, předpovězen určitý životní osud, který se naplní, ať se rozhodne pro kteroukoli možnou budoucnost. Ti jsou nazýváni vyvolenými a jejich daný osud je nezvratný.
Jak je jejich prostředí odlišné od našeho, tak jsou odlišné i jejich zvyky, jejich potrava i různé zvláštnosti, jako jsou například halucinogenní bylinky.

Světy, jež Veronica vytvořila, jsou každý svým způsobem originální, ač se o nich bohužel dozvíme jen okrajově. Její postavy jsou dost ploché a bohužel nedocílila toho, aby čtenář prožíval pocity postavy spolu s ní. Jediná postava, jež u mě vyvolala jakési emoce je Ryzek, tyran, který se sám bojí bolesti, ale ostatním ji rád ordinuje. Příběh je poměrně dlouhý a v některých částech se nic neděje. Bývalo by bylo lepší, kdyby autorka psala více s citem a nahradila tato popisovaná fakta o životě postav něčím, co by jim dodalo jakousi hodnotu a výraz. Bylo mi líto osudu Cyry a chápala jsem, proč se Ryzek stal tím, čím se stal, ale to je tak všechno. Akos, jako by byl spíš vedlejší postava, než udatný hrdina. Do srdce se to zkrátka nedostalo. Navíc jsem nepochopila proč, když autorka vypráví kapitoly Cyry, vypráví v první osobě, a když vypráví Akosovy, tak v třetí osobě.

Nicméně kniha nebyla nudná, měla pár úžasných nápadů a dobrou konečnou zápletku. Opravdu mě zajímá, jak to tedy dopadne, i když tomu budu přihlížet jako divák, ne srdcař, ne citově zainteresovaný účastník.

Knihu bych doporučila převážně fanouškům young adult scifi žánru, kteří mají chuť na oddechovku při pěkném sobotním večeru.

Za recenzní eknihu děkuji nakladatelství CooBoo