Bez šance

* * * *
Světlo světa spatřil temný dystopický román Bez šance, který vykresluje život, jaký bychom  nechtěli žít. Ukazuje, kam až může zajít lidská hloupost a nesmířlivost a nakonec potvrzuje, co už je všem dávno známé. Za chyby platí vždy ti nevinní.

Fascinují a temná dystopie ze světa, kde společnost zavedla nový zákon: Každé dítě má právo na život od chvíle početí až do věku třinácti let. Mezi třinácti a osmnácti je ale na rodičích, jestli ho vychovají až do dospělosti, anebo ho pošlou… rozpojit. Tohle nenápadné slovo znamená, že problémové děti, sirotci, anebo prostě ty, které v sobě mají příliš vzdoru, jsou odeslány do sběrných táborů, kde jsou jejich těla rozebrána a orgány předány těm, co je potřebují. Takže technicky žijí dál – alespoň to dětem říkají. Tři z nich, Connor, Risa a Lev, se setkávají v táboře a ani na okamžik nemají chuť žít dál…rozpojení. Jedinou šancí je útěk.

Zvrhlá myšlenka
Neal Shusterman ve své knize Bez šance popisuje velmi neotřelý nápad, který dotáhne umění transplantace do excelentních výšin. Jeho zvrácená představa, jak by ji lidstvo mohlo využít, nenechá žádného čtenáře klidným. Autor zasadil zvláštní myšlenku o tzv. rozpojování lidí do svého románu a dal tak průchod nejen své fantazii, ale také vizi možných způsobů zneužívání prostředků, které dnes člověk bere na vědomí jako nutnost k přežití.

Děti jako dárci
Rozpojování, tedy bytí člověka v jiné formě, kdy je život zachován, ale tentokrát lépe využit, znamená, že se rodič dítěte od věku třinácti do osmnácti let může rozhodnout, zda si dítě ponechá i nadále, nebo jej věnuje státu pro transplantaci. Dítě vydané takto napospas státním zřízencům je odvlečeno do Sklizňového tábora, kde čeká dny, týdny i roky až bude některá jeho část potřebná pro někoho jiného. A v tu chvíli jej rozpojí. Což zkrátka znamená, že jej rozeberou na součástky. Při plném vědomí.
Jenže co se stane, když člověk dostane například část mozku cizí osoby? Znamená to, že přežívá nadále v něm? Podle zastánců rozpojování je to právě tak, a tím pádem dárce fakticky nezemře. Jak úžasné, nemyslíte?

,,Lidé chtěli orgány."
,,Přesnější by bylo říct požadovali. Střevo s rakovinou se dalo nahradit zdravým novým. Oběť nehody, která by zemřela na vnitřní poranění, mohla dostat neporušené orgány. Svraštělá artritická ruka se dala nahradit rukou o padesát let mladší. A všechny ty nové části se musely někde vzít."
Admirál se krátce odmlčí, aby se nad tím zamyslel.
,,Jistě, kdyby víc lidí darovalo orgány, k rozpojování by nikdy nedošlo... jenže lidé si rádi nechávají, co je jejich, dokonce i po smrti."

Cíl: Svoboda 
Ve světě, kde děti trnou hrůzou a snaží se svou povahu krotit, jak jen můžou, aby byly ušetřeny, se samozřejmě objevují i ti, kteří svůj temperament zvládnout nedokážou. Mezi nimi je i jedna z hlavních postav této knihy, která bude čtenáře, spolu se svými přáteli doprovázet na cestě za vysněnou svobodou. Při této pouti se čtenář bude moci přesvědčit, jak strach a utrpení smíchané s nenávistí může člověka zahnat až na pokraj jeho sil a jak snadno může přijít o své vlastní já. Někteří svůj osud přijmou. Jiní bojují. Ale systém je nelítostný a stát silnější než jednotlivec. Je třeba se spojit, povstat a bránit se. Bude ale společnost poslouchat děti, které byly samotnými rodiči označeny za asociální?

Lidské stránky
Příběh v knize Bez šance se vymyká normálnímu lidskému smýšlení a nutí čtenáře k úvahám nad lidským pokrokem, Bohem, životem a smrtí. Čtenář bude nelítostné osudy hrdinů prožívat s nimi, fandit jim, aby konečně získali svobodu, kterou si zaslouží. Protože žádný člověk není jen dobrý nebo jen zlý. Vždycky je obojím. A záleží pouze na tom, jak své stránky použije. Někdy jsou lidé tak zaslepení, že nevidí, co je ve skutečnosti tím správným řešením.

,,Člověk je část celku, kterému říkáme Vesmír, část omezená v čase a prostoru. Vnímá sebe, své myšlenky a své pocity, jako něco, co je od zbytku oddělené - jakousi optickou iluzi svého vědomí. Tato iluze je pro nás určité vězení... Naším úkolem musí být vysvobodit se z tohoto vězení tím, že rozšíříme sféry svého soucitu. Aby zahrnuly všechny živé tvory a celou přírodu v její kráse." 
 Albert Einstein

Nezvyklý příběh 
Knihu Bez šance doporučuji milovníkům netradičních dystopických románů, lidem, vítajícím nové nápady a myšlenky umělců a těm, kteří se rádi zamýšlí nad dopadem lidských výtvorů proti lidstvu samotnému.

Trailer

 

Knihu od Knižního klubu doporučuji zakoupit v Knihách Dobrovský (v prodeji od 15. 2. 2016)

http://eshop.knihydobrovsky.cz/eshop-kategorie-sci-fi-fantasy.html

9 komentářů:

  1. Skvělá recenze! :)
    A jak už jsem psala na instagramu- knihu prostě musím mít :-D :)

    OdpovědětVymazat
  2. Zní to hodně zajímavě, ale nevím, jestli bych na to měla nervy. Možná se někdy odhodlám :D Recenzi jsi napsala krásně, chválím! :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Když budeš mít chuť na něco trochu podobného, doporučuji zkusit knihu Neopouštěj mě :) Tu čtu teď a přijde mi skvělá. Na Bez šance se docela těším - dystopie čtu poslední dobou docela málo, ale mám dojem, že před státnicema se budu potřebovat uklidnit knihou kde jsou na tom hlavní hrdinové hůř než já :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že bys to mohla zkusit:D Ale realita, je realita:). Dík za doporučení:)

      Vymazat
  4. Je to strašně moc zajímavé, jak psala Myanmar připomíná mi to knihu Neopouštěj mě, kterou mohu taktéž doporučit.
    Jinak gratuluji, že tuto recenzi zveřejnilo yoli na své facebook stránce.

    raichia.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  5. Já z téhle knihy byla prostě nadšená! :) Konečně něco do se trošku odlištuje od ostatních dystopií. Ale myšlenka mi přišla dost nereálná.

    OdpovědětVymazat