Kniha vzpomínek


 Autor: Rowan Coleman
Hodnocení: * * * * *
Počet stran: 370
Nakladatelství: Domino

Jméno prvorozeného dítěte. Tvář vašeho muže. Váš věk a adresa… Co když se vám tohle všechno začne ztrácet z paměti?

Claire má fungující manželství, dvě dcery, všetečnou matku... a Alzheimera. Dříve měla i práci, kterou milovala, ale kdo by zaměstnával učitelku, která trpí ztrátou paměti? Claire se zoufale snaží zachovat alespoň to, o co ji ještě nemoc nepřipravila, a tak si na radu terapeuta pořídí Knihu vzpomínek. Zapisuje momenty z minulosti i současnosti, protože ví, že brzy budou její řádky to jediné, co po ní manželovi a dětem zbude. Ví to, protože na stejnou nemoc zemřel její otec.

Dny tráví doma, v nedobrovolném uvěznění, protože každý odchod hrozí tím, že nenajde cestu zpátky. Postupem času přestává být bezpečno i doma: vynechávající paměť Claire znemožňuje vykonávat i ty nejběžnější, nejbanálnější činnosti. Výsledkem je nekonečná frustrace a zášť vůči blízkým, prokládaná zoufalou touhou využít každý vzácný okamžik, kdy se ještě může těšit z jasné mysli...


Příběh se silně emotivním námětem napsala autorka trpící dyslexií. O to více si mě dokázala svou usilovnou prací získat.


Být matkou znamená chránit své děti před každou myslitelnou bolestí, ale současně jim věřit, že si pro sebe vyberou v životě to nejlepší.

Claire žije šťastným životem. Je v nejlepších letech, má krásného milujícího muže a dvě velice výjimečné dcerky. Občas sice zapomene kde má klíče, nebo na schůzi v práci ale nepřikládá tomu moc velkou váhu.
Jednoho dne ale zapomene, k čemu je v autě volant... A právě v té chvíli ji napadne, že jí rodiče předali více, než by si přála.

„Claire...“ Greg mi nedovolí znovu popadnout nůž a otáčí
 mě k sobě celou. „Claire, musíme si o tom promluvit, nemyslíš?"
Vypadá tak nejistě, tak ztraceně a tak zdráhavě, že se mi
chce říct ne – ne, nemusíme o tom mluvit, můžeme prostě
předstírat, že dnešek je stejný jako včerejšek a všechny ty
předchozí dny, kdy jsme o ničem neměli ani zdání. Můžeme
předstírat, že se nic neděje, protože kdo ví, jak dlouho ještě
budeme schopni udržet si tohle dokonalé štěstí?
„Má ráda omáčku se spoustou rajčatového protlaku,“
pokračuji. „A taky pořádnou horu kečupu...“
„Nevím, co mám dělat a co říkat,“ Greg se zhluboka nadechne
 a hlas se mu láme. „Nejsem si jistý, jak se mám chovat."
„A potom, úplně nakonec, přidej čajovou lžičku kvasnicové
pomazánky.“
„Claire,“ vzlykne a sevře mě v náručí. A já tam stojím
v jeho objetí se zavřenýma očima, vdechuji jeho vůni, paže
mám svěšené podél boků a cítím, jak mi buší srdce. „Claire,
jak tohle řekneme dětem?“

Společně s rodinou se snaží tuto novou situaci zvládnout. Snaží se držet při sobě a pomáhat si. Jenže Alzheimer si postupně bere vše, nejen vzpomínky na obyčejné věci ale i na lásku, a na lidi, kteří jsou jí nejbližší.

Claire je velmi statečná žena. S nemocí bojuje, tak jako bojovala za vše po celý svůj život. Chce být i přes svou nemoc nezávislá a soběstačná. Někdy jí ale mozek zradí... A v těch chvílích se jako strážný anděl objevuje záhadný muž, který konečně vidí ji, Claire, takovou, jaká doopravdy je a ne její nemoc.

Kapitoly prolíná příběh starší dcery Claire, která před rodinou skrývá tajemství, chybu, jež se dopustila na škole a kvůli které už se nemůže vrátit zpět. Jak se má ale zachovat, aby mamince nepřitížila ještě více. A pochopila by to vůbec? Nezapomněla by?

Kniha byla velmi silná, skvěle napsaný román, který bych doporučila opravdu všem. Není smutný, naopak je psán s vtipnou sebeironií hlavní hrdinky a najdeme v ní také pěkné myšlenky o životě a rodičovství.
UKÁZKA 

Nejlepší ceny najdete na srovname.cz
http://adrisbooks.blogspot.cz/2015/08/kniha-vzpominek.html
 

9 komentářů:

  1. Adri, mně se tahle kniha také moc líbila... :-) S Tvým názorem plně souhlasím! :-)

    OdpovědětVymazat
  2. knihu si chci hodně přečíst , neobvyklé téma :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě doporučuju, hodně se dozvíte:). Já třeba vůbec netušila, že alzheimer může způsobit zástavu dýchání. Prostě zapomenete dýchat. Myslela jsem, že je to reflexivní. A ono ne.

      Vymazat
  3. Alzheimer je velmi zajímavé téma k literárnímu zpracování, i když velmi depresivní (přeci jen je to něco, co může klidně potkat kohokoli z nás). Brzy se chystám na knihu Ještě jsem to já, ale Knihu vzpomínek rozhodně také někdy chci přečíst. Po Tvé recenzi ještě víc! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Still Alice? Po té je poptávka. Také se po ní podívám. Mám myslím ten film.

      Vymazat
  4. Mám ji na seznamu, určitě si ji koupím...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, i já mám mnoho knih, co máš na wishlistu:)

      Vymazat
  5. Pěkná recenze :-)
    Tuto knihu už mám přečtenou, je pěkná i když ne veselá, ale takový je život...

    OdpovědětVymazat